Tento výlet je poněkud náročnější, než klasická hřebenovka, plný příkrých stoupání a neméně strmých klesání. Je určen pro zvídavé, kterým nestačí jen poněkud odtažitý pohled z výše hor, pro ty, kdož chtějí poznat i malebné vesničky schoulené pod hradbou vlastních hřebenů.

1. den: do Sedloňova se lze nejlépe dostat autobusy, které jezdí z Nového Města směrem na Deštné ( následný časový rozvrh mám "vyzkoušený" na spoji s příjezdem v poledne do Sedloňova ).Výstup u hostince, který však bývá otevřený až od pěti hodin. Po modré projdete vískou až pod les k hájovně, odkud se prudkým stoupáním dostanete k Sedloňovskému černému kříži. A jen co se vyškrábete na hřeben, můžete se začít spouštět opět dolů do Deštného. Pokud se z náměstí vydáte po žluté směrem na Zákoutí, dovede Vás po chvíli k Muzeu zimních sportů a řemesel ( expozice řemesel, CHKO, tkalcoviny a turistiky + expozice skibobů, prý jediná na světě ). V Zákoutí začíná poslední stoupání prvního dne, a to přímo na nejvyšší horu Orl. hor Velkou Deštnou. Po modré dojdete nejprve do Luisina údolí, ze kterého pokračuje zelená až na vrchol. Cestou minete pramen, kde lze dobrat vodu ( pil jsem, žiju :-) ). Z vlastního vrcholu pokračujte až k rozcestí s červenou, kde je přístřešek Horské služby, kde budete moci složit své znavené údy.

2. den: z Velké Deštné nejprve po červené, dále pak po modré Bedřichovské cestě sestupte do bývalé sklářské osady Bedřichovka. Příjemným pochodem údolím Divoké Orlice ( po silnici, bez značení ) se dostanete do Kunštátu, což je hlavní část "vesnického konglomerátu" Orlické Záhoří ( viz předchozí tip ). Občerstvení a obnova sil bude více než žádoucí, nebot' na Vás bude čekat dlouhé stoupání zpět na hřeben, který z Kunštátu vypadá opravdu hrozivě. Nicméně nic není tak horké, jak to na první pohled vypadá, stoupání je sice táhlé, ale s celkem přijatelným sklonem. Některé části cesty jsou vymleté od velké vody ( pravděpodobně z roku 1998 ), nebezpečné pro cyklisty jedoucí opačným směrem!! Na Pěticestí, ve výšce 1004 m n.m., zaměňte zelenou za žlutou. Příjemná rovinka vedoucí na Zakletý se posléze změní v padák do Říček ( není divu, půjdete po sjezdovce ). V Říčkách, hned naproti kostelu, je výborná chata Devětsil, kde lze dobrat síly na poslední návrat na hřeben, na nějž Vás dovede modrá. Náročný den lze završit na Anenském vrchu, o jehož kvalitách jsem už o něco také básnil :-) .

3. den: je ve znamení klesání. Z Anenského vrchu se lze do Rokytnice dostat dvěma způsoby. Pokud jste již někdy navštívili pevnost Haničku, jděte raději přes Plachtu po modré, je to kratší a řekl bych, že i zajímavější. Druhá varianta se nechá vést červenou až na tvrz, odkud vede pohodlná asfaltka do serpentin na hlavní silnici, kde se můžete napojit na modrou, vedoucí právě z Anenského vrchu. A do Rokytnice to již není daleko........