Pohlednice ze 70. let :c)

Kdyby zahraniční turisté známkovali kvalitu zimního střediska v Deštném, obec by u nich nejspíš skončila s horší jedničkou. Každému z oslovených hostů totiž k úplné spokojenosti scházely spíše drobnosti nebo méně podstatné služby. „Hlavně nám tu chybí lékárna, také otvírací doba v obchodech je krátká. Když skončíme ve čtyři odpoledne na vlecích, do obchodu už se pomalu nedostaneme. Vadí nám, že některé restaurace tu zavírají hodně brzy, třeba v devět hodin večer,“ říká Jerzy Zielinski z polské Vratislavi. Jinak si jeho rodina a přátelé zimní dovolenou v chatě Deštná chválí. „Je tu dost parkovacích míst, a zadarmo! V jiných střediscích člověk platí, kam přijde. Tady vystačí s jednou permanentkou na všech vlecích, to je výhodné,“ oceňují polští sjezdaři, kteří Deštné porovnávají zejména se středisky na polské a české straně Krkonoš či s nedalekým Zieleniecem.

Milí lidé a upravené cesty, chválí si cizinci

Cizinci si hlavně pochvalují spousty dobrého jídla a ochotný personál v penzionech. „Je to super! V Hospůdce Na Staré cestě se o nás starají dobře, ale už musíme začít shazovat nabrané kilogramy!“ směje se Polka Kasia Wojtková ze Štětína a dodává, že místní lidé jí připadají velmi milí. Deštné pod nynější mohutnou sněhovou přikrývkou se cizincům zdá čisté. Oceňují také bezproblémový příjezd do střediska a upravené cesty. Je tu pro ně levněji než v Alpách a v polských střediscích a váží si tu hlavně klidu. Chybí jim však třeba dostatek odpadkových košů, bankomat, večerní lyžování, víc televizních přijímačů v chatách anebo to, že si nemohou koupit své oblíbené noviny.

Chybí svahy pro začátečníky

Rodině Marioly Chrzastowské ze Střelína u Vratislavi vyhovuje, že Deštné nabízí nejen náročnější sjezdařské terény, ale také podmínky pro úplné začátečníky. Polka si chválí lyžařskou školu se skvělými instruktory, kteří se starali o její dcerku. „Možná by tu ale mohli vyčlenit nějaký svah jen pro začátečníky, také snowboardisti by měli jezdit odděleně,“ myslí si. O upravených sjezdovkách není v Deštném pochyb, ale hůře jsou na tom běžkaři. Jsou nespokojeni, když momentálně sněží a rolby nestíhají trasy upravovat. „Hrozně jsme se na běžkách bořili, stopy nikde, přitom to nemůže být problém. Je hezké, že jsou projeté okruhy kolem obce, ale my chceme vidět víc,“ říká důchodce Horst Rolletschek z německého Lübbenu. Denně na běžkách zvládne dvacet až třicet kilometrů. Také by uvítal, kdyby se turistům otevřely kostelíky v okolí.

Někteří cizinci se i přes některé nedostatky vrátí

Někteří turisté z Polska si však na ubytování v Deštném vysloveně stěžují. „V hotelu Orlice jsou mizerní číšníci, na obědy radši chodíme na Masarykovu chatu. Po takové zkušenosti se sem už nevrátíme,“ stěžuje si Jerzy Janiszewski z Varšavy. Hotelový personál však výtky odmítá. „Už nevíme, co si s touto polskou výpravou počít. Zakázali jsme jim tu kouřit, chodili nám za bar. Ostatní hosté si stěžují na jejich hlučnost,“ říká provozovatelka hotelu Zora Sakslová. Řada návštěvníků z Polska, Německa a Holandska, jichž je tu nyní asi dvacet procent, se do střediska chystá znovu nebo ho alespoň doporučí známým. „Už máme zamluvený pokoj na srpen, ale chceme do jiného podniku. Ten, kde jsme nyní, se hodí jen na přespání, není to žádný hotel,“ říká Rolletschek.

8.2.2003, autor Š. Tůmová, Mladá fronta DNES