Sklářské řemeslo je magie, tvrdí průvodci v muzeu v Deštném v Orlických horách. A i když je tu jen malá sklářská expozice, návštěvníky spolehlivě uhrane: nejenže zhlédnou archeologické vykopávky deštenské sklárny, ale také spoustu místního historicky cenného skla nebo celý postup výroby.

„Sklářství je opravdu magie a leckterý sklář býval povýšen do šlechtického stavu,“ vypráví návštěvníkům vedoucí muzea Bohumír Dragoun a ukazuje prastaré sklářské náčiní.

Interiér deštenského muzea

Tatínky od rodin okamžitě zaujmou sklářské píšťaly a obrovské formy ze šedých jílů, v nichž si skláři chystali takzvaný kmen ze směsi křemene, křemičitého písku, střepů, potaše, sody a vápence. Děti se zvláštních surovin hned zvědavě dotýkají a maminky zase obdivují hotové secesní sklenice, lustry a poháry.

Historikové předpokládají, že první skláři přišli do Orlických hor nejspíš už ve středověku a patřili k jejich kolonizátorům. Díky přírodnímu bohatství mohli zakládat sklárny a když místní zdroje dřeva vyčerpali, přenechali mýtiny zemědělcům a putovali o něco dál. Kolem skláren vznikaly vsi, v nichž se usazovali jiní řemeslníci, kteří v nich zůstávali, i když dílny zanikly.

První zmínka o vsi Deštné pochází z poloviny 14. století a hypoteticky už tehdy tu prý mohli skláři působit. Písemné doklady ale hovoří o sklářství v Orlických horách až v 16. století, kdy začíná zlatá éra tohoto řemesla. S třicetiletou válkou však přišel pozvolný úpadek, který přetrval až do začátku 20. století.

Model sklárny Na Cikánce

Zhruba před dvaceti lety historik Václav Šplíchal se svým týmem odkryl v Deštném zaniklou sklárnu rodu Preusslerů ze 17. až 18. století v místě zvaném Glashüttenwiese (louka Na Cikánce). Během pětiletého nedokončeného výzkumu objevili pec, pomocné pece a půdorys velké sklářské dílny. Muzeum dnes vystavuje model sklárny i řadu nálezů, například mléčné sklo koštěnku, žlutý amber, kolowratský křišťál nebo nazelenalé sklo. V Deštném se vyráběly ze skla i dětské hračky anebo fajfky.

Naposledy se sklo tavilo v Deštném v Zákoutí ještě v roce 1908 v Karolinině huti, ale kvůli odbytovým potížím sklárna nakonec zanikla.

Tavba skla dřevem

Sklářská tradice se vytratila, dnes už v horách působí nanejvýš malé dílny zaměřené na vánoční ozdoby.

I když muzejní expozice leccos vysvětlí, názornější představu o starém řemesle nabízejí v Deštném vždy během léta. Novoborští skláři tu oživují starobylý způsob tavení skla dřevem přímo před očima diváků.

Originální kousky si pak návštěvníci mohou koupit v dražbě. Experiment zopakují skláři letos potřinácté.

3.3.2004 , autor: (tů), Mladá fronta DNES