Orlické hory  
Vzácná památka dostala střechu
 

Unikátní barokní památku, která byla za minulého režimu téměř zničena, zachránili dobrovolníci. Na kostel se po půl století vrátila střecha. Už za týden se tam uskuteční koncert vážné hudby a divadelní představení.

Výstavba krovu nad presbytářem (foto Richard Zakopal, 22.10.2006)
Výstavba krovu nad presbytářem (foto Richard Zakopal,
22. října 2006)


Neratov - Až kněz o letošní štědrovečerní bohoslužbě pozdvihne v neratovském kostele oči k nebesům, nespatří jako dřív hvězdnou oblohu, ale novotou svítící klenbu svatostánku. Téměř po půl století se totiž na neratovský kostel Panny Marie Nanebevzaté, který byl po druhé světové válce téměř zničen, vrátila střecha. Pokrývači nyní dokončují pokládání střešní krytiny na nový krov. Hotovi by měli být do konce října.

 

Zastřešení se přibližuje původnímu vzhledu, který někdejší proslulý poutní kostel ztratil na konci války při ničivém zásahu pancéřovou pěstí ruského vojáka. Co načala protitanková střela, dokončil nezájem o stavbu ze strany komunistického režimu. V roce 1957 se klenby kostela propadly a úplné demolici zabránilo jen to, že peníze na ni byly využity k převozu památkově chráněného rokokového schodiště na zámek Skalka u Dobrušky.

V roce 1989 byl chrám zapsán do seznamu kulturních památek a o jeho záchranu začalo usilovat občanské sdružení Neratov, kterému se podařilo shromáždit prostředky nejprve na opravu obvodových zdí a fasády kostela, instalaci oken a nakonec i nového zastřešení. „Náklady na zastřešení kostela jsou vyčísleny na 19,5 milionu korun,“ řekl Josef Suchár ze sdružení.

 

Stavba z dílny významného italského stavitele

Barokní neratovský kostel Panny Marie Nanebevzaté byl vystavěn v letech 1723 až 1733 pravděpodobně podle plánů významného italského stavitele Giovanna Battisty Alliprandiho, jehož stavby lze spatřit také v Praze či Litomyšli, v Královéhradeckém kraji také na Kuksu. Kostel v Neratově je unikátní zejména svou orientací, díky které v poledne na Boží hod vánoční dopadají sluneční paprsky přímo na svatostánek. „To se podařilo zachováním částečného prosvětlení vnitřku stavby nad presbytářem,“ uvedl památkář Radomír Rais.

 

Ojedinělé zastřešení podle středověkých stavitelů

Projektanti původně chtěli kvůli prosvětlení interiéru kostela překrýt stavbu skleněnou střechou a zachovat tak ráz bohoslužeb pod širým nebem. S tím však památkáři nesouhlasili. „Skleněnou plochou střechou by zmizela identita stavby, která má svůj daný tvar, a také by se narušil krajinotvorný prvek, který stavba vytváří,“ řekl Rais.

I když kostel nakonec přikryje klasická sedlová střecha, krov, který ji nese, je svým způsobem ojedinělý. Autor konstrukce krovu Petr Růžička totiž využil dávné metody středověkých stavitelů. „Klenbu jsme obnovili metodou vycházející z modulových kružnic,“ uvedl Růžička. Dřevěný krov je navíc podepřen ocelovými strunami, které mají zabránit, aby tlak krytiny a sněhu v zimě nenarušil nosné zdivo.

 

Kostel bude sloužit i kulturním akcím

Neratov byl proslulým poutním místem Orlických hor a Kladska a sdružení chce tradici poutí oživit. Obnoven by proto měl být takzvaný svatojánský most na hraničním turistickém přechodu do Polska. Most však už nebude kamenný, ale nahradí ho krytá pěší lávka.

Neratovský kostel nebude sloužit pouze bohoslužebným účelům či jako cíl turistických výletů, ale budou se v něm konat koncerty, výstavy, besedy a další akce. Už za týden na státní svátek 28. října odpoledne tam vystoupí klavírní kvarteto Adlibitum, v podvečer pak bude následovat divadelní představení Saturnin.

Po obnově střechy by se na věže neratovského kostela měly vrátit cibulovité báně i původní balustrádové schodiště.

 

 


Stránky Sdružení Neratov - www.neratov.cz

 


21.10.2006 , autor: JAN HRUDKA, MF Dnes


Zpět - Back - Züruck