Orlické hory
...Neratov
Památkáři si sklo nepřejí
 
Rok 1931, sken z turistického průvodce Současnost, léto 2002 Projekt skleněné střechy
Rok 1931, sken z turistického průvodce Současnost, léto 2002 Návrh skleněné střechy

 

Památkáři nesouhlasí se zastřešením torza barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Neratově na Rychnovsku skleněnou střechou. Někdejší proslulý poutní kostel z počátku 18. století, který v roce 1945 vyhořel a od té doby chátral, obnovuje občanské sdružení Neratov. To chtělo na obvodové zdi kostela položit průhlednou střechu, aby se tak zachoval ráz bohoslužeb pod širým nebem, které jsou ve svatostánku slouženy dnes. Náklady na zastřešení jsou podle projektu odhadovány na více než osm milionů korun. Pardubičtí památkáři se domnívají, že zastřešení kostela plochou skleněnou střechou by narušilo krajinotvorný prvek, který stavba vytváří. "Skleněnou plochou střechou by zmizela identita stavby, která má svůj daný tvar. Také krajina kolem by rázem byla o něčem jiném," říká rychnovský památkář Radomír Rais, který se na odborném stanovisku podílel. Neratovský chrám byl v roce 1989 zapsán na seznam státních kulturních památek, když v předchozích letech podvakrát unikl demolici. Kostel, který byl vybudován v letech 1723 až 1733, představuje podle památkářů po architektonické stránce radikální vesnické baroko. "Kdyby se jednalo o stavbu v městské zástavbě, dalo by se hovořit o tom, že by se moderní řešení zastřešení historické památky dalo skloubit s něčím jiným v okolí, ale v Neratově by to krajinu skutečně narušilo,“ uvedl Rais. Památkáři proto navrhují, aby tvar a výška střechy odpovídala jejím původním rozměrům. "Nechceme, aby byl krov proveden jednoznačně ve dřevě, ale trváme na tom, aby střecha obrysově odpovídala původnímu členitému řešení,“ řekl Rais. I když se původní výkresy barokního chrámu zachovaly, památkáři tvrdí, že pobořenou stavbu zcela obnovit nepůjde. "Vnitřek chrámu nikdy nebude doplněn o klenby, o kůr a o další stavební prvky. Ty už tam vrátit nelze. To by musel být člověk idealistou a k tomu tak velmi bohatý, že by si mohl dovolit postavit kostel přesně tak, jako byl kdysi,“ uvedl památkář.

Po předchozím statickém zajištění stavby nyní stavbaři dokončují práce na zpevnění štítových zdí, pískovcových kvádrů kolem oken, a po celém obvodu kostela vracejí vypadané kameny a cihly. Chybějící pískovcové kvádry se nově vysekávají a osazují. Vedle občanského sdružení Neratov, které obnovu památky financuje z darů a výtěžků dobročinných akcí, přispívá na opravy prostřednictvím státního programu záchrany architektonického dědictví ministerstvo kultury. "Příští rok by se mělo začít s opravou fasády štítové zdi chrámu, a budou-li peníze, přijdou na řadu obě věže kostela,“ uvedl Rais.

Příští rok by památkáři chtěli před neratovský kostel vrátit i původní schodiště s balustrádou a do kostela původní sochařskou výzdobu. Ta byla před poškozením padající klenbou přemístěna do parku na zámek Skalku. S myšlenkou ponechat sochy na současném místě a pro Neratov pořídit kopie památkáři nesouhlasí. "Památka patří tam, kde byla vytvořena, proto trváme na tom, aby se sochy vrátily,“ řekl Rais.

 


10.10.2002 - JAN HRUDKA , Mladá fronta DNES


Zpět - Back - Züruck