Orlické hory
...Neratov
Kostel se jednou střechy dočká, věří v Neratově
 
Rok 1931, sken z turistického průvodce Léto 2002, obnova věží Projekt skleněné střechy
Rok 1931, sken z turistického průvodce Léto 2002, obnova věží Návrh skleněné střechy

 

Nádvoří nebe říkají poeticky svému kostelu bez střechy dnešní obyvatelé Neratova v Orlických horách. Barokní skvost se však nejspíš jednou nové střechy opravdu dočká. Pro projekt s průhledným zastřešením již místní Sdružení Neratov získalo souhlas památkářů i ministerstva kultury. Teď už bude záležet jen na tom, zda spolek sežene dost peněz. "Detaily celé stavby budou záležet na projektantovi. Pokoušíme se získat peníze z Evropské unie," uvedl Ludvík Klimeš ze Sdružení Neratov. To v polozapomenuté příhraniční obci již dvanáct let opravuje domy, zavedlo projekt sociální péče pro mentálně postižené děti a také farmaří.
Podle návrhu libereckých architektů okolo Radima Kousala si nová střecha vyžádá téměř třicet milionů korun. Její konstrukce z dřevěných vazníků a polykarbonátových desek by měla ochránit poutníky a zároveň zachovat nynější otevřený prostor kostela s jeho působivou atmosférou. Během čtyř let by tak mohla památka proměnit svůj vzhled.
Kostel Panny Marie Nanebevzaté z roku 1723 označují památkáři za radikální vesnické baroko. Dvě věže přičlenil architekt nakoso ke kostelní lodi. Zvenčí bývala budova velmi jednoduchá, zato uvnitř působil na věřící bohatý interiér s mnoha řezbami a iluzivní nástropní kopulí.
Po druhé světové válce však zbylo z kostela jen torzo, vyhořel hned v květnových dnech roku 1945 po příchodu ruské armády. Církvi se v padesátých letech nepodařilo opravit střechu, a tak poničená klenba vzala zasvé a o Velikonocích roku 1957 se zřítila. Kostel naštěstí přežil dva návrhy na úplnou demolici, o vnitřní vybavení však přišel.
I během zimních toulek mohou lyžaři památku navštívit. Uvnitř najdou prázdné zdi, ale také barokního anděla, jenž se sem vloni po třiceti letech vrátil z původního inventáře. Sdružení také vloni dokončilo opravy průčelí a osadilo hodiny. "Průčelí bude symbolizovat dobu baroka, další část kostela však ponecháme pouze jako zpevněné trosky. Je to paměť doby," doplnil Klimeš.

 


21.02.2004, autor (tů), Mladá fronta DNES


Zpět - Back - Züruck