Horopis
Orlické hory - chráněná krajinná oblast
(viz níže), nedílná součást
horské hradby, lemující a vytvářející přirozené hranice české
kotliny. Patří do Sudetské soustavy, vystupují v severovýchodním
okraji Čech táhlým, přes 50 km dlouhým hřebenem s nadmořskými
výškami okolo 1000 m n. m. Velká
Deštná je se svými 1115 m n. m. nejvyšším vrcholem.
V geomorfologickém členění se dělí do tří částí
- Deštenská hornatina, Mladkovská hornatina a Bukovohorská hornatina.
Deštenská
hornatina je severozápadní , nejvyšší a plošně nejrozsáhlejší
část Orlických hor. Orlický hřeben tvoří od severu Vrchmezí
(1084 m), Šerlich
(1025 m), Malá Deštná (1090 m), Velká
Deštná (1115 m), Jelenka (1097 m), Koruna ( Orel 1099 m), Homole
(1001 m), Tetřevec (1043 m), Kunštátská
kaple (1035 m) a Anenský
vrch (995 m). Severovýchodní příkrý svah je tvořen tektonickým
zlomem. Jihozápadní svahy již mírněji vybíhají rozsochami, jako
je např. Zakletý (991 m).
Mladkovská vrchovina tvoří nejmenší a nejníže
položenou část Orl. hor. Nadmořská výška zde kromě nejvyšších vrchů
Adam (765 m) a Studený (720 m) nepřesahuje 700 m. Snížený hřbet
zde protínají údolí Divoké
a Tiché Orlice.
Bukovohorská hornatina představuje východní
výspu Orlických hor. Červenovodské sedlo (815 m) ji dělí na severní
část, Suchý vrch (995
m), a na jižní část, Buková hora (958 m).
Geologický vývoj
Orlické hory jsou tvořeny moldanubikem,
tj. sérií hornin, vzniklých z usazenin starohorního moře, později
zvrásněných v horstvo. Tvořily je břidlice, slepence, pískovce
a další usazené horniny. Všechny vyšší partie tohoto horstva byly
ke konci moldanubického cyklu erozní činností vody sneseny a zachovaly
se jen části, které se dostaly do větších hloubek a prošly tam za
vysokých teplot změnami. Těmto tzv. metamorfovaným horninám se říká
krystalické břidlice (krystalinikum) a jsou to např. ruly,
částečně svory, krystalické vápence a křemence. Ty spolu s hlubinnými
vyvřelinami - žulami - tvoří právě O.h..
Krátce před nástupem druhohor, v permu, dochází
ve vodních pánvích k sedimentaci červeně zbarvených hornin, většinou
jílovců a jemnozrnných arkozovitých pískovců. Své
hlavní rozšíření u nás má tento útvar, zvaný též saxon, na
úpatí Orl. h., v okolí Náchoda.
Modelace v třetihorách postupovala vyzdvihováním
zemských ker podél zlomů. Hřbet Orl. hor vznikl zalomením paroviny,
která byla vyzdvihována severovýchodním směrem.
Vodopis
Orlické hory jsou labsko-oderským rozvodím.
Odvodňují je Divoká a
Tichá Orlice spolu s Olešenkou. Obě Orlice jsou napájeny
vodami potoků a říček, jež stékají především ze západních svahů.
Divoká
Orlice pramení v Polsku v rašeliništích u Zielence a pod severovýchodními
svahy Orlických hor tvoří přirozenou státní hranici. Hlubokého údolí
za Zemskou branou, jíž Orlice vstupuje do Čech, využívá přehradní
nádrž Pastviny z let 1932 -1938.
Tichá Orlice pramení v západním temeni Jeřábu
v Jesenické oblasti.
Podnebí
Téměř všechny horské hřebeny v popisovaných oblastech
mají zhruba směr severovýchod - jihovýchod a značně ovlivňují vývoj
podnebí. V oblasti převládají především západní větry, v zimním
období vane z Kladska nepříjemný vítr, jemuž se říká Polák.
Největší srážkový průměr je na hřebenových partiích
( 1200 mm ). Nejchladněji je v oblasti Velké Deštné, kde je průměrná
roční teplota asi 4,2 °C.
CHKO Orlické
hory
Chráněná krajinná oblast byla vyhlášena 28.12.1969.
Zahrnuje 19 maloplošných zvláště chráněných území o celkové rozloze
415 ha. Výnos
o zřízení CHKO Orlické hory.
©2001 Správa CHKO ČR Laboratoř
GIS, převzato ze stránek
SCHKO ČR
|
Adresa správy:
Správa CHKO Orlické hory
Dobrovského 332
516 01 Rychnov nad Kněžnou
Kontakt a informace:
Tel.: 494 539 541
Fax. 494 539 540
Email : orlhory@schkocr.cz
orlickehory.ochranaprirody.cz
Rozloha: 204 km2
Geografická orientace:
50° 07´ - 50°23´N
16°17´ - 16° 17´E
Min a max nadmořská výška:
416 m (na řece Bělé) - 1115 m (Velká Deštná)
|
Návštěvní řád:
- Tábořit a rozdělávat ohně je dovoleno pouze se souhlasem Správy
CHKO. Návštěvníci tábořišt' jsou povinni dodržovat podmínky vydané
správou CHKO.
- Poškozovat a znečišt'ovat cesty, stezky, skalní útvary, studánky,
vodní toky, vodní plochy a břehy včetně okolí rekreačních zařízení,
chat, chalup apod. není dovoleno.
- Veškeré odpady a odpadky ukládat pouze na místech k tomu určených
(kontejnery, popelnice). Pokud takové zařízení není ve Vaší blízkosti,
je nutné veškeré odpadky odnést s sebou.
- Jakékoliv poškozování a ničení květeny, lesních porostů, stromů
a keřů je zakázáno. Zakazuje se vstup na nově zalesněná místa
a poškozování ochranného oplocení. V CHKO Orlické hory je povoleno
sbírat některé lesní plodiny (maliny, borůvky, houby) mimo maloplošná
chráněná území. Při této činnosti nesmí docházet k ničení flóry
a fauny (např. nevhodné používání trhacích hřebenů).
- V přírodě se zdržovat veškerých hlasitých projevů (křik, reprodukovaná
hudba) chovat se tiše a nenápadně. Volné pobíhání psů je zakázáno.
- Znepokojovat zvěř a jiné živočichy, zvláště v době kladení mlád'at
a hnízdění, je zakázáno.
- Vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy
mimo silnice a místní komunikace je zakázáno. Jízda na kolech
je povolena pouze na cestách s asfaltovým povrchem.
- Zimní sporty je možno provozovat jen mimo mladé lesní porosty.
Vyznačování lyžařských tratí se smí provádět jen se souhlasem
Správy CHKO a majitele lesů.
- Poškozovat a ničit orientační zařízení, směrovky, mapy, značení
hranic CHKO a chráněných území, grafické symboly a návštěvní řády
je zakázáno. Umíst'ování orientačního a turistického značení na
stromy je zakázáno.
- Vstup do maloplošných chráněných území - národních přírodních
rezervací, přírodních rezervací a přírodních památek - je mimo
veřejné, značené turistické a naučné stezky zakázán. Zakazuje
se zde i sběr přírodnin včetně lesních plodů.
- Dodržování návštěvního řádu kontrolují pracovníci státní ochrany
přírody, stráž přírody a zpravodajové, lesní stráž a příslušníci
policie. Je povinností řídit se jejich pokyny. V případě porušení
návštěvního řádu jsou kontrolní pracovníci oprávněni zjišt'ovat
totožnost a ukládat blokové pokuty.
|