Orlické hory NET
Česká verze English
Deštné v Orl.h.
 
Deštné. Pohlednice z přelomu 60. a 70. let, (H)
Pohlednice z přelomu 60. a 70. let, (H)

Mapa Deštné - největší a nejznámnější rekreační středisko v Orl. h. (650 m), rozložené v údolí Bělé (Alba) a Deštenského potoka. Roku 1362 se připomíná jako dřevorubecká osada zv. Dešny, farní ves v majetku kláštera Svaté Pole. V blízkém okolí Deštného se soustředí nejatraktivnější místa Orl. hor - například přírodní rezervace Bukačka, horská Masarykova chata na Šerlichu, nejvyšší hora Orl. hor Velká Deštná a v údolí Bělé Šerlišský mlýn.

Původním zaměstnáním v prostoru, který byl kolonizován v 16. a 17. století, bylo tkalcovství, těžba dřeva (od roku 1603 se plavily klády a polena po říčce Bělé do Orlice, kde se vázaly ve vory, pro potřebu kutnohorských dolů), práce na pilách, ve mlýně a sklárnách, omezený chov dobytka, často též pašeráctví. Původní sklárna doložena r. 1595, poslední byla v Zákoutí a působila v letech 1873 - 1911. Jmenovala se Karolinina huť a byla zároveň poslední fungující sklárnou v Orlických horách.

 

Kostel sv. Máří Magdalény
Kostel sv. Maří Magdalény

Dvouvěžový kostel sv. Maří Magdalény pochází z let 1723 až 1725, autorství bylo původně připisováno okruhu italského architekta Alliprandiho. V závěru 20. století byl však projekt a zčásti i realizace deštenského chrámu průzkumem Mojmíra Horyny a Pavla Zahradníka přiřčena Janu Blažejovi Santinimu (*1677, +1723). První dřevěný kostelík stával na místě márnice snad již roku 1350.

 

V období mezi světovými válkami se půvabná horská obec stává oblíbeným letoviskem zásluhou propagátorů Orlických hor z Rychnovska (např. dr. J. Šternberka). Deštné s okolními osadami mělo asi 1200 stálých obyvatel. Většina hotelových zařízení byla vybudována (kromě Panoramy) až po 1. světové válce: hotel Orlice v Zákoutí v r. 1931 na místě bývalé německé hospody, hotel Národní dům (původně Michl, na místě "Deutsches Haus") v roce 1932 a hotel Alba.


 

Deštné je dnes asi nejvíce známé jako významné lyžařské středisko. Parametry sjezdovek v Deštném a ceníky vleků najdete zde. Běžkaři s oblibou využívají provoz zimních autobusů na Šerlišské sedlo na hlavním hřebeni Orlických hor - bližší informace na této stránce.

Ovšem i v letní sezóně je Deštné hojně navštěvované, k čemuž přispívá dobrá dopravní obslužnost, mimo jiné turistickými autobusy a cyklobusy. Výlety a cyklotrasy v okolí Deštného viz stránka Tipy na výlet.

 

Informační centrum Deštné v Orl. horách

Deštné v Orl. horách - stránky obce

SPORTprofi v Deštném

On-line kamera z Deštného

Pohled na Deštné od Jedlové Dvě na koso postavené věže deštenského kostela Interiér kostela sv. Maří Magdalény
Pohled na Deštné od Jedlové Dvě na koso postavené věže deštenského kostela Interiér kostela sv. Maří Magdalény
Deštné Hotel Orlice v Zákoutí Chalupa v Zákoutí
Deštné Hotel Orlice v Zákoutí, pohled
ze silnice na Šerlich
Chalupa v Zákoutí

 

 

Turistická chata Panoráma v Dříši

Chata Panoráma v Dříši, pohlednice ze 20. let, (H)
Chata Panoráma v Dříši, pohlednice odeslaná r. 1923, (H)

Chata vznikla přestavbou z německého dřevěného hostince v roce 1915 zásluhou neúnavného propagátora Orlických hor JUDr. Jindřicha Štemberky, rychnovského rodáka. Byla to vůbec první česká útulna v tomto pohoří. 31.7.1921 byla na Panorámě za přítomnosti Aloise Jiráska slavnostně odevzdána veřejnosti vyznačená hlavní turistická cesta po hřebeni Orl. h.. K chatě byl později přistavěn taneční sál a roku 1931 ubytovací "Jiráskův" dům. Nedaleko chaty stojí poutní kaple Panny Marie postavená nad pramenem léčivé vody a zbytky někdejší křížové cesty.

 

 

 

 

 

Jedlová

Boží muka u kostela sv. Matouše, pohled z r. 1931, (H)
Boží muka nad kostelem sv. Matouše, pohled z r. 1931, (H)

Jedlová (Tanndorf) - bývalá horská osada v údolí Bělé a na přilehlých stráních v deštenské pahorkatině, dnes součást obce Deštné. První dřevěný kostelík se v Jedlové připomíná roku 1636. Ves byla přifařena k Uhřínovu a později k vzdálené Solnici - pod solnické panství totiž Jedlová spadala, na rozdíl od Deštného, které bylo jen půlhodinu chůze daleko, ale patřilo do rychnovského panství. Teprve v roce 1723 je Jedlová logičtěji přifařena k Deštnému. Barokní kostel sv. Matouše byl postaven v letech v letech 1737 - 41. Obnoven r. 1835, neboť dva roky předtím vyhořel. Po odsunu německého obyvatelstva byl ponechán svému osudu. Úřady, které tento kostel za stavební památku ani nepovažovaly, neposkytovaly žádné finanční prostředky, údržba se tudíž neprováděla a objekt postupně chátral. Obrat nastal po roce 1989. V devadesátých letech provedl rychnovský úřad alespoň nejnutnější záchranné práce. Postupně by se měla rozběhnout další rekonstrukce, z části z peněz Evropské unie. 1. dubna 2006 byla v interiéru kostela otevřena výstava historických fotografií Deštného a okolí pod názvem Krajina zašlých časů.
Jedlová je také rodištěm tkalce a písmáka Hieronymuse Brinkeho, jehož píseň "Weberlied" se stala hymnou všech horských tkalců.

Jaro v Jedlové Kostel sv. Matouše v Jedlové (2005) Pohled na kněžiště, jaro 2005
Jaro v Jedlové Kostel sv. Matouše, rok 2005 Interiér, rok 2005

 

 

 

 

 

 

Zajímavé akce v Deštném


Tavení skla dřevem

Tavba skla dřevem
Tavba skla dřevem

Nejvýznamnější událostí letní sezóny v Deštném se stalo každoroční setkání sklářů a příznivců sklářského řemesla na akci nazývané "Tavení skla dřevem". K rozpálení sklářské pece se používá dřevo a sklo se taví původním způsobem. Kromě vlastního tavení skla jsou k vidění také techniky zdobení skleněných předmětů - malování, drátování, výroba skleněných vitráží apod. Tato událost se koná vždy počátkem srpna v areálu místního muzea (Muzeum zimních sportů, turistiky a řemesel v Deštném v O.h., tel. 494 663 193).

- fotografie z 14. ročníku (2005), fotografie z 11. ročníku (2002)

- články z MF Dnes (3.3.2004) - Muzeum v Deštném: vykopávky dávné sklárny, MF Dnes (2.8.2004) V Deštném tavili sklo jako před 600 lety a Láska ke sklu se většinou dědí z generace na generaci, říkají skláři.

 

 


Šediváčkův long

Mezi významné události zimní sezóny patří především Šediváčkův long, nejtěžší středoevropský etapový závod psích spřežení. Pokusný nultý ročník (později přejmenován na ročník "první") byl v Deštném odstartován v únoru roku 1997. Ještě před vlastním závodem, den před startem, utekli pořadateli Pavlu Kučerovi dva psi, z nich jeden - sibiřský husky jménem Šedivák - byl u vzdálené vesnice zastřelen místním občanem. Navzdory tomu byl závod odstartován, ale na památku této smutné události byl závod pojmenován jednou pro vždy "Šediváčkův Long". Od té doby se Šediváčkův long jede každým rokem jako jeden z longových závodů v České Republice a postupem času si získal pověst nejtěžšího a nejdelšího závodu u nás - čtyřdenní etapový závod po hřebenech Orlických hor s jedním povinným bivakem (nocleh na sněhu). Stránky závodu naleznete zde.

 

 


Rampušákovo loučení se zimou

Zajímavou a veselou akcí je Rampušákovo loučení se zimou, zábavné odpoledne v závěru zimní sezóny, které bývá pořádáno v půli března. Bližší informace na "rampušácké stránce" Informačního centra v Deštném.

 

 


O Deštném tak trochu jinak...


S laskavým svolením autorky - Martiny Fejlkové - si dovoluji uveřejnit nejzajímavější pasáže z její předdiplomní (A) a diplomní (D) práce (ČVUT, fakulta stavební). Zabývá se návrhem rekreačního areálu v Deštném a vybaveností zdejšího lyžařského střediska. Součástí práce je například fotodokumentace území spolu se srovnávacími historickými pohlednicemi (A_list10.pdf, A_list11.pdf), mapové podklady (A_list12.pdf), nebo porovnání osídlení a zalesnění krajiny od roku 1840 do současnosti (A_list13.pdf, A_list14.pdf, A_list15.pdf, A_list16.pdf). Za pozornost určitě také stojí přehled různých staveb v Deštném, kostelem s. Maří Magdalény počínaje a přehmaty z období socialismu konče (A_Architektonicke_hodnoceni_objektu.pdf). Diplomová práce přináší podrobné analýzy stávajícího stavu zástavby v Deštném a návrh urbanistického řešení (D_list02.pdf, D_list03.pdf, D_list04.pdf, D_list06.pdf).

 

 

Fotografie - Deštné

Pohled na Deštné z roku 1941, (H) Kostel sv. Máří Magdalény, (1939, P) Stav po válce, pole už zarůstají uměle vysazovaným lesem, (H)

Pohled na Deštné z roku 1941, (H)

Kostel sv. Máří Magdalény, (1939, P)

Stav po válce, pole už zarůstají uměle vysazovaným lesem, (H)


Chata Panoráma
Kostel sv. Matouše nad Jedlovou
Pohlednice odeslaná v r. 1947, (H)
Boží muka u kostela sv. Matouše, pohled z r. 1931, (H)
Pohlednice odeslaná v r. 1947, (H)
Boží muka u kostela sv. Matouše, pohled z r. 1931, (H)


Zákoutí

50., 60. léta ?? (H)
Hotel Orlice v Zákoutí vybudovaný v r. 1931 na místě bývalé německé hospody, cesta údolím pokračuje na Šerlišský mlýn, pohled z 50. let ? (H)
50., 60. léta ?? (H) Hotel Orlice v Zákoutí vybudovaný v r. 1931 na místě bývalé německé hospody, cesta údolím pokračuje na Šerlišský mlýn, pohled z 50. let ? (H)


Další fotografie naleznete na stránce Dobové fotografie


Zpět - Back - Züruck