Orlické hory  
Jiráskova horská cesta
 

Turistický rozcestník u HaničkyJiráskova horská cesta (JHC, Cesta Aloise Jiráska) je hlavní dálkovou hřebenovou cestou v Orlických horách, vyznačena je červeně. Zpřístupňuje prakticky celý hlavní hřeben. Začíná v Broumově; přes Hronov a Náchod vstupuje údolím Metuje do oblasti Orlických hor. Z Nového Hrádku přes Olešnici se stoupáním na Vrchmezí dostane na hlavní hřeben, kterým pokračuje přes Šerlich, poblíž Velké Deštné stále po hlavním hřebeni až k Haničce, kde JHC vstupuje do Žamberských lesů. Překonává Divokou Orlici na Zemské bráně, Tichou Orlici v Mladkově, odkud přes Suchý vrch a dále pak přes Jablonné n. Orl. míří do Litomyšle. Cesta, která spojuje nejkrásnější partie Orlických hor, byla vyznačena roku 1921 a pojmenována na počest spisovatele Aloise Jiráska.

 


Kilometráž

Nový Hrádek, náměstí - Dlouhé 2,5 km - Olešnice v Orlických horách 6 km - Horní Olešnice 6,5 km - Vrchmezí 11,5 km (+ 490 m) - Polomský kopec, rozc. 12km - Polomské sedlo 12,5 km - Bukačka, NPR 15 km - Šerlich, Masarykova chata 16 km - Velká Deštná, odbočka k vrcholu 19,5 km (+ 120 m) - Pod Jelenkou 20,5 km (- 60 m) - Pod Homolí (foto) 24 km (- 100 m) - Tetřevec 26 km (+ 100 m) - Kunštátská kaple 28 km - Pěticestí (foto) 29 km - Komáří vrch, 32 km - Mezivrší 32,5 km (- 60 m) - Anenský vrch, odbočka 35 km (+ 70 m) - Hanička, odbočka 38 km (- 180 m) - Hanička, hájovna 39,5 km - Pod Zadním vrchem 42,5 km - Žamberské lesy 46,5 km - Zemská brána 49,5 km (- 140m) - Čihák 50,5 km (+ 60 m) - České Petrovice 52,5 km (+ 100m) - Adam, stát. hr. 55 km (+ 90m) - Mladkov 58 km (- 170m) - Suchý vrch 67 km (+ 450 m). Dále Jiráskova cesta pokračuje ze Suchého vrchu až do Litomyšle, celková délka přibližně 170 km. Číslo trasy na turistických směrovkách v oblasti Orl. hor - 0413 a 0444. Údaje převýšení jsou pouze orientační.

 

 


Jiráskova cesta slouží už přes 80 let
(článek z MF Dnes)

 

Jiráskova cesta v Orlických horách láká lyžaře už víc než osmdesát let. Dávno však neplatí, že vede jen z Jablonného po Nové Město nad Metují jako v jejích pionýrských dobách. Z úcty ke spisovateli ji totiž turisté protáhli od Broumova až do Litomyšle na téměř 170 kilometrů. "Vyznačení trasy znamenalo ve své době významný čin, podobné magistrály doplněné sítí přístupových cest postupně protkaly celou zemi," říká člen Klubu českých turistů Jan Hégr.

 

:c)
Alois Jirásek

Turisté vyznačili první trasu z Rychnova nad Kněžnou do Deštného a na Vrchmezí už roku 1893. Na vrcholu stála tehdy jediná stavba na hřebenu hor, dřevěná rozhledna s chatou. Ta však v květnu 1945 vzala za své. Největší úsilí věnovali vyznačení Jiráskovy cesty profesoři Josef Sallač, Čeněk Chyský a Karel Březina se svými studenty z rychnovského gymnázia. Roku 1921 se na hotové dílo přijel podívat sedmdesátiletý Jirásek, jemuž stezku s velkou pompou věnovali. Slavnost dnes v Deštném připomíná pomník propagátora turistiky Jindřicha Štemberky a Jiráskova pamětní deska. Během první republiky vzniklo na hřebenu Orlických hor množství turistických chat, z nichž řada slouží dodnes. Ve dvacátých letech vyrostla na Šerlichu Masarykova chata, na Suchém vrchu Kramářova, chata u Zemské brány na Čiháku či Kašparova chata na Adamu. Expanzi jistě živilo i to, že Češi tehdy usilovali proniknout za národnostní hranici s Němci. "Začátkem století necítili čeští turisté na horách žádné problémy, hostinští ovládali obě řeči. Po vzniku Československa už byla situace konfliktnější, ničilo se i turistické značení," říká Hégr. Jiráskovu cestu najdou turisté v mapách vyznačenou červeně. V Orlických horách je povede od Zemské brány, přes tvrz Haničku a Kunštátskou kapli na Velkou Deštnou. Cesta pak pokračuje na Vrchmezí a k Náchodu. V zimním období se běžkaři mohou spolehnout na to, že hlavní magistrála se pravidelně upravuje.

1.3.2003, autor (tů), Mladá fronta DNES

 

Jiráskova horská cesta před 60 lety, výběr z průvodce po Orlických horách z roku 1939

Jsou použity úryvky z turistického průvodce Jaroslava Dostála: Orlické hory, Praha, Knihkupectví KČST. 1939, str. 116 - 135. Průvodce vyšel v roce 1939, nerespektoval však změněnou situaci, která nastala po záboru pohraničí v r. 1938. Faktografický obsah je tedy nutno datovat před podzim 1938, jak to ostatně dokládá i vročení v doslovu autora: "V Praze v září 1938. J.D." Poznámky k současnému stavu (2003), či současná česká jména obcí a jména topografická jsou uvedena v závorce černou kurzívou.

 

" ... červená z pod hradu Frymburka vystoupí do Nového Hrádku (1190, 1189 Č.), p., tf. tg. Hostince Vend. Přibyl, tel. 3, 5 l., V. Lepš, 8 l. Pěkné podhorské městečko, vyhledávané letní sídlo, mnoho bytů v soukromí. Na náměstí kašna, socha P. Marie na štíhlém trojbokém sloupku, kryptogram udává rok 1747, parčík, pomník padlých. Kostel je nevýznamná stavba, na hl. oltáři obraz Kristus se zjevuje apoštolům, sochy dvou andělů a dvou světců, barok. křtitelnice. U kostela hřbitov, stíněný starými strom. Nad městečkem výstavná škola.

JHC z Nového Hrádku z náměstí vystupuje s modrou k velkému javoru na temeno Šibeňáku 672 m s krásným rozhledem do širého okolí. Vpravo vozovkou podle tel. sloupů k několika stavením Dlouhého (167 Č.) k rozcestí, kde odbočuje žlutá spojka ke Čtvrtečkovu hostinci. Sejdeme k Bartoňově vile v parku se třemi rybníčky a na silnici k Hejzlarově tkalcovně. JHC vede po silnici k německé restauraci zvané Zelené údolí. Před ní barokové sochy Pieta z r. 1722 a sv. Josef z r. 1726. Silnice vede těsně podle hranic, které tvoří Olešenka.

Olešnice
Olešnice, kostel sv. Maří Magdalény, pohlednice z 60. let (Z)

Zanedlouho jsme v Olešnici (605, 135 Č., 485 N.). Hot. Nár. jednoty severočeské proti pivovaru, 14 p., spol. noclehárna, Jirků na náměstí, 16 l. Na náměstí četnická stanice, celnice, něm. škola s věží, kašna, socha sv. Jana Nep., pomník padlým, v české čtvrti čes. měšť. škola. Na návrší kostel P. Marie s obrazem Zasvěcení na hl. oltáři a se sochami sv. Petra a Pavla, věž s helmou. Na hřbitově čteme česká jména zněmčelých obyvatel. Od kostela daleký výhled do Pruska.

Z olešnického náměstí podle pivovaru a hotelu Nár. jednoty k barokní soše P. Marie z roku 1851 a k pile. Od pily JHC sestoupí ke koupališti a mezi chalupami Horní Olešnice (487, 53 Č., 426 N.) k pohraniční vinárně Šnapě (dnes hotel Čihalka).

 

Rübartschova chata s rozhlednou na Vrchmezí
Rübartschova chata s rozhlednou na Vrchmezí. Nedatovaná pohlednice.

Mírně vystoupíme k hranicím k Černému kříži, k němuž lze přijíti i přes vrch Panské. Černý kříž stojí v lesním zákoutí, z něhož se rozbíhá značka do Německa. JHC stoupá k tabulce na habrech umístěné s označením: "U Grenzdorfu". Stále stoupáme podle očíslovaných hraničních kamenů na Vrchmezí 1083 m, dřevěná chata Rübartschova, potomka exulantské rodiny ze Sušicka, 50 let tu hospodařil, zemřel 27. 3. 1930, nyní je tam jeho vnuk. Smýšlení rodiny i poměrů se změnilo. Chata je přestavěna, má 20 lůžek. U chaty rozhledna.

S Vrchmezí můžeme po JHC dvojím směrem na Masarykovu chatu, buď po hranicích, neschůdnou cestou, bez vyhlídek, nebo nově upravenou cestou přes Polomský vrch podle vyhlídky dra Valiny. Cesta po hranicích zabíhá několikrát na pruské území. Za nynějších poměrů nebezpečné. Proto touto cestou nejdeme!

Podle hranic jde po pruské straně neznačená Steinmanova cesta 5 km s nádhernými výhledy do Pruska, ovšem za nynějších poměrů nelze po ní jíti. Vyústí nedaleko Masarykovy chaty.

JHC pokračuje po hranicích přes kořeny, kameny a rašeliniska lesem bez výhledů. Cestou přijdeme na zakrnělý bukový les. Po 3 min. vidíme hraniční kámen s korunkou a monogramem F. III. anno 1636 a hned druhý. Nad hraničním kamenem 17/3 je trig. bod a dál vyústí Steinmannova cesta. Jsme u Masarykovy chaty.

Raději zvolíme druhou cestu přes Polomský kopec. Od chaty na Vrchmezí schází červená, zelená a žlutá na Polomský kopec k vyhlídce dra Valiny, jednoduché dřevěné rozhledně, z níž se otvírá nádherná vyhlídka do Čech. Červená od vyhlídky pěšinou v boruvčí přivede na širokou cestu a tou 2,5 km k místu Bukačce.

 

Masarykova chata na Šerlichu
Masarykova chata na Šerlichu. 40. léta (H)

Za dvacet minut jsme u Masarykovy chaty KČST. na Šerlichu. Postavena roku 1925 těsně na říšských hranicích. Má 12 pokojů s 28 lůžky, 2 noclehárny s 35 l., el osvětlení, vodovod, lázeňské sprchy, telefon. Silnice vede k chatě, dosavadní nejbližší stanice aut. Trčkov 5 a Deštné 7 km. Pozemek chaty tvoří 170 m státní hranice. Od chaty výhled do Čech i do Kladska, na Sněžník a za jasna i na Praděd. Kolem chaty je vysázena limba a kleč. Osada Šerlich vystupuje až k chatě, má 12 stavení, jedno z nich je německá škola. Na pruské straně pod chatou je Grunwald (Zielenec), malebně ležící ve výši 898 m.

 

Stoupáme promenádní cestou po sev. svazích Malé Deštné 1082 m, otevře se rozhled. Rozhled trvá po celé cestě mýtinou 5 min. (jaký rozdíl proti současnosti, kdy takřka celý hřeben Orlických hor je odlesněn!) Přicházíme pod Velkou Deštnou 1114 m k rozcestí. Na Velké Deštné trig. věž, rozhled, pro nějž tam odbočíme!

JHC upravenou cestou je za 25 min. na rozcestí, kde probíhá modrá do Friedrichswaldu (Bedřichovka), vpravo schází do Luisina údolí a do Zákoutí. Otevře se výhled na pás Bystřických hor, do údolí Orlice, na Kaiserwalde (dnes polská Lasówka) a Trčkov. Přijdeme ke studánce. Tato hřebenová cesta jde po svazích Lotzenu (Jelenka) 1082 m a Kreislu (Koruna) 1094 m k silničce, přecházející hřeben ve výši přes 900 m. Od rozcestí červená stoupá dost prudce na Schnittberg (Homole, jinak též Střední vrch) 995 m, nápadný žulovým skaliskem. Jméno své má odvozeno od toho, že půlí hřeben Orlických hor. Rozsáhlou pasekou stoupáme na Johnskoppe (Tetřevec) 1042 m. Vlastní vrchol je vzdálen 5 min. Sestupujeme čtvrt hod. do prohbí. Následuje mírný výstup, mýtina končí a nastává les.

 

Kunštátská kaple
Kunštátská kaple, foto z citovaného průvodce

Brzy jsme u Kunštátské kaple (Kronstädterkapelle) 1037 m ve středu lesních průseků, jimiž se sbíhají cesty ke kapli, ležící v bahnitém terénu. Kaple je prostá kruhová skladba pod šindelovou střechou, poskytne úkryt za nepohody. Na třech oltářích jsou lidové řezby, Pieta, Ukřižovaný, basrelief Navštívení P. Marie. Po 200 krocích trojboký nízký kámen je rozhraním tří revírů, jak ukazují jména Kunštát, Velká Zdobnice, Černá Voda. Po 1 km přijdeme na lesní silnici, po níž přicházejí něm. značky žluté z Velké Zdobnice a jdou s námi 300 m k rozcestí, uchylují po lesní silnici vlevo do Kunštátu. My vpravo přes Mückenberg (Komáří vrch) 995 m, jeho vrchol obcházíme do prohbí, jímž ve výši 925 m jde silnice.

 

Vrchol Anenského vrchu, rok 1910
Vrchol Anenského vrchu, rok 1910 (H)

Přeťavše silnici z Černé vody do Říček, stoupáme přímo na Seifnerhöhe 946 m, s níž se otevře daleký a krásný rozhled na Heidelberg s rozhlednou i na Kralický Sněžník. Na pasece vyústí na JHC zelená značka německá od kostela v Říčkách. Po několika minutách vystoupíme na Ernestinenberg (Anenský vrch) 994 m s trig. věží. Kapličku přenesli do Říček (Dostál se zde nejspíše zmýlil, kaple byla přenesena ve skutečnosti do Hadince), zůstala zastavení křížové cesty. S vrcholu JHC sestupuje lesem na silnici nad Vysokým Kořenem (Hohenwurzel), uhýbá v pravém úhlu západně. V těchto místech je nádherný výhled do Kladska, vidíme pás Bystřických hor s rozhlednou na Heidelbergu 937 m.

 

Brzy jsme v Hadinci (49 N), první osada na dlouhé, více než sedmihodinové pouti hřebenem Orlických hor. Německý Kastnerův hostinec. V těch místech opouští nás hřebenová cesta (modrý hřeben v bílém poli), která nás provázela od Černého kříže nad Olešnicí, jde necelý km po silnici, uhýbá z ní u 2. kříže lesem a polem přes Erlitzer Kamm (Polom) 762 zase na naši cestu ve Vrchní Orlici. JHC pokračuje vesnicí k silnici, kam vyústila hřebenová cesta.

 

Bartošovice
Bartošovice, pravděpodobně
30. léta (H)

Za půl hodiny jsme v Bartošovicích (732, 45 Č., 642 N.), středisko lyžařství, pro nějž na svazích Erlitzerkammu (Polom) je ideální terén. Host. Mačát, 8 l., Hejb, 5 l. Kostel je význačná barokní stavba s věží cibulovité báně. Nad vchodem letopočet 1673 a znak s korunou. Na hlavním oltáři obraz sv. Maří Magdaleny, na tabernakulu socha Kristova, obraz Rosa mystica a sv. Václava. Bartošovice leží na samých hranicích, na pruské straně je Marienthal (dnes polský Niemojów). Hranice tvoří Divoká Orlice. Od čet. stanice odbočuje červená tečka v bílém čtverci k německé Orlické chatě. JHC vede podle tur. hostince Mačátova "U dubu" k celnici. Odtud je 4,8 km na Čihák po silnici, vinoucí se podle Orlice, která tvoří hranice. Přijdeme k místu, kde kamenný most přepíná Divokou Orlici.

 

Je to Zemská brána, divoce romantický kout, kde řeka razí si cestu do České země rulovými skalisky. Divoká Orlice pramení na Jezerních polích (Seefelder, dnes polské Torfowisko pod Zielencem - Czarne Bagno a Topielisko). Od Vrchmezí západně, od vrchu Todter Mann východně, od lesů nesselgrundských jižně, od lesů dušnických severně se šíří ve výši 754 rozsáhlá slatina 353 jiter. Zadávna se tam rozlévalo velké jezero, dnes třasovisko zrádné půdy, pokryté rostlinstvem. Zbytkem jezera je 5 malých jezírek. Tu je prameniště Divoké Orlice, jež od pramene 3 km teče jihovýchodně, pak se otáčí náhle jihozápadně a blíží se k hranicím, aby je tvořila tokem dlouhým 33 km.

 

Chata na Čiháku
Chata na Čiháku, foto z citovaného průvodce

Od Zemské brány vedou společně čtyři barvy k chatě KČST. u Zemské brány na Čiháku s domem Hradečkem ve výši 605 m. Chata je přestavěný Semerákův hostinec Skalní mlýn. 28 pokojů se 48 l., 2 noclehárny. Samostat. telefon Čihák, p. Mladkov. Ves Čihák (70, 13 Č., 52 N.) leží na pohraničním potoce Grenzbachu.

JHC za Čihákem opuští hranice a vede po silnici do Českých Petrovic (443, 67 Č., 373 N.), vsi s farním kostelem. Nad vsí západně je osada Jedlina (92 Č.) s českou školou, od níž se otvírá krásný rozhled. Za Čes. Petrovicemi při silnici je kamenný obraz sv. Rodiny z r. 1774.

 

Kašparova chata
Kašparova chata, foto z citovaného průvodce

Kašparova chata KČST. na sev. svazích Adamova vrchu (Adama) 762 m leží nedaleko hranic mezi Něm. a Českými Petrovicemi. Je to stavení č. 51, p. Německé Petrovice. Má 6 pokojů, jeden podkrovní, umístí se až 50 lidí. Je nazvána na paměť vynikajícího turist. pracovníka Karla Slv. Kašpara, předsedy Orlické župy KČST., vrch. ředitele měst. důchodů v Hradci Králové. Velmi se zasloužil o turistiku v Orlických horách o vybudování Masarykovy chaty na Šerlichu, o získání a adaptaci chaty u Zemské brány a o stavbu depandance "Hradek" i o získání chaty na Adamu.

 

Silnice zpod chaty pokračuje k samým hranicím. U barokního kříže z r. 1777 je hostinec Beim Steinchulzen 701 m. Od kříže se otvírá daleký výhled do Kladska. Hostinec je posledním stavením kladské osady Steinbachu (dnes polský Kamieńczyk), v níž se zachoval dřevěný kostel. Od hostince odbíhá trojúhelníková červená - žlutá do Mittelwalde (polské Mezilesí). JHC vede po silnici, zkracuje její serpentiny v Německých Petrovicích (Petrovičky) (176, 15 Č., 161 N.). Na začátku Mladkova při silnici stojí jehlan na paměť stavby silnice, díla Janoty a dr. Schummandla.

Mladkov (719, 129 Č., 582 N.), zast. trati Praha - Hanušovice. Hot. Krejsa, 25 l., Schlesinger, 4 l., Modrá hvězda. Na náměstí mariánská statue a socha sv. Jana Nep., vroubená nízkou balustrádou. Kostel sv. Jana Křtitele ze XVI. stol., přestavěn v XVIII. věku. Nad levým břehem Orlice je místo, zvané Bílý zámek. Stával tam srub, stavení na způsob tvrze s parkány. Vystavěl si je Jan z Potštejna, když r. 1513 pro dluhy zastavil hrad Žampach a by bez přístřeší. Ale ani srubu neudržel. Jeho syn Zdeněk Žampach z Potštejna vyplatil hrad Žampach.

 

JHC ze zastávky podle trati, polem na silničku, po ní půl hodiny. Vpravo odbočuje potůček, přes něj hned do lesa. Jsme na pasece, po ní jdeme 7 min., voda, výhledy k Mladkovu. Zabočíme do mladého lesa, stoupáme. Náhorní rovinou přicházíme na paseku, kde zl. se připojuje žlutá z Lichkova, z nádraží. Mírně stoupáme k hraničníku z roku 1752, při něm kmen s obrázkem. Po 18 min. začíná příkrý výstup kamením vzhůru k trig. věži na Bradle 981 m. Rozložité rulové skalisko je přirozenou rozhlednou s nezapomenutelným rozhledem na těchonínské lesy, Studenecké skály, Jamné, Kyšperk (Letohrad), lanškrounskou kotlinu, z níž zvedá se Mariánská hora a Zámecký vrch, sev. obzíráme Kladsko, Králický Sněžník s rozhlednou zdá se na dosah ruky, pod námi Králíky s klášterem a horou Jeřábem, za nimi skvostná panoráma Jeseníků.

Kramářova chata na Suchém vrchu
Kramářova chata na Suchém vrchu, foto z citovaného průvodce

 

Od bradla hned jsme u Kramářovy chaty KČST. na Suchém vrchu 994 m. Chata má vlastní vodovod, elektr. světlo, ústřední topení, koupelnu, koupaliště, 34 p., 64 l., tel. hovorna "Kramářova chata na Suchém vrchu". Pošta Jamné n. Orl. V jídelně, zvané Bartoňova síň, na stěně relief velkoprůmyslníka Josefa Bartoně - Dobenína a na krbu busta dr. Karla Kramáře. Od státní silnice od hraničního kamene v kotě 810 vede k chatě okresní silnice. S chatou je spojena vyklídková věž, vodojem, vysoká 33 m, zbudovaná v l. 1931-32 podle projektu arch. A. Parkmanna. ..."

 

 

Jiráskova cesta v obrazech, současnost


Peklo Lilie na lukách nad Olešnicí Vrchol Vrchmezí Polomský kopec
Výletní chata "Peklo" Lilie nad Olešnicí Vrchmezí (1084 m) Rozcestí na Polomském kopci
       
Bukačka na jaře Šerlich Výhled na Malou a Velkou Deštnou ze Šerlichu Vrchovištní rašeliniště Jelení lázeň
Pozdní jaro v Bukačce Masarykova chata na Šerlichu Výhled na Malou a Velkou Deštnou ze Šerlichu Vrchovištní rašeliniště
Jelení lázeň
       
Podzimní cesta pod Velkou Deštnou Výhled z Velké Deštné směrem k Bystřickým horám Rozcestí pod Velkou Deštnou Zbytky lesa pod Jelenkou
Podzimní cesta
pod Velkou Deštnou
Výhled z Velké Deštné směrem k Bystřickým horám Rozcestí pod Velkou Deštnou Zbytky lesa pod Jelenkou
       
Výhled  na Orlické Záhoří -  Kunštát Vrcholové skalisko na Homoli Pohled na Korunu přes Homoli z úbočí Tetřevce Jiráskova cesta mezi Tetřevcem a Kunštátskou kaplí
Výhled na Orlické Záhoří - Kunštát Vrcholové skalisko na Homoli Pohled na Korunu přes Homoli
z úbočí Tetřevce
Jiráskova cesta mezi
Tetřevcem a Kunštátskou kaplí
       
Kunštátská kaple Kiosk Horské služby na Pěticestí Podzim v přírodní rezervaci Komáří vrch Opevnění na Anenském vrchu
Kunštátská kaple Kiosk Horské služby na Pěticestí Podzim v přírodní rezervaci Komáří vrch Opevnění na Anenském vrchu
       
Vrchol Anenského vrchu (991 m) Pod Anenským vrchem Les nad Horní Rokytnicí Podzemní chodba v tvrzi Hanička
Vrchol Anenského vrchu (991 m) Pod Anenským vrchem Les nad Horní Rokytnicí Podzemní chodba v tvrzi Hanička
       
Samostatný pěchotní srub na Panském poli Zemská brána Čihák Kramářova chata s rozhlednou na Suchém vrchu
Samostatný pěchotní srub R-74 "Na holém" na Panském poli Zemská brána Chata na Čiháku Kramářova chata s rozhlednou na Suchém vrchu

 

 


Zpět - Back - Züruck