Orlické hory NET
Česká verze English
Sedloňov
 
Kostel Všech Svatých

Kostel Všech Svatých

Mapa Sedloňov (Sattel) je ves pod Sedloňovským vrchem východně od Nového Města nad Metují.

 

První písemná zmínka o sedloňovském kostele Všech Svatých je v Registru důchodů panství opočenského z roku 1452. Dřevěný kostel byl v letech 1709 až 1711 nahrazen barokní stavbou od stavitele Kašpara Klinkerta z Kladské Bystřice (ten také stál za zrodem chrámu v nedeleké Olešnici v rozmezí let 1702-4). Dřevěná roubená fara pochází z roku 1749.

 

Vsí protéká Zlatý potok. V roce 1880 bylo na jeho vodě od Sedloňova až po Opočno celkem 28 mlýnů. Přes Sedloňov, Šerlišský mlýn a Šerlich se prý vodily z vesnic od Dobrušky hejna hus na trh do Dušníků. Napájely se na Šerlichu, odkud jednou vzlétly a odletěly domů :-).

 

Hospoda v Sedloňově

Bývalá hospoda v Sedloňově

V Sedloňově se roku 1897 konal první známý lyžařský závod v Orlických horách. Lyže, tuto zprvu s nedůvěrou přijímanou novotu, nechal do Sedloňova dovézt hrabě Josef Colloredo-Mansfeld pro lesní personál. Spolu s Bartošovicemi se tak Sedloňov stal jedním z prvních lyžařských středisek v Orlických horách.

V Sedloňově je malé lyžařské středisko s uměle zasněžovanou sjezdovkou vhodné pro lyžující rodiny s dětmi nebo lyžaře či začínající snowboardisty.

 

 


Rampušák se loučil se zimou jen symbolicky
- článek MF Dnes, 8.3.2004

 


Sedloňov.cz - oficiální stránky
Sedloňov.info
sattel-adlergebirge.de - německé stránky o Sedloňově
Lyžování a snowboarding v Sedloňově
Srážkoměrná stanice v Sedloňově - srážky, teplota vzduchu (ze stránek Povodí Labe)

 

 


Jak se plavilo dřevo z Orlických hor

3.2.2004, MF Dnes, autor: Jaroslav Duchoň

 

Zlatý potok stékající z Orlických hor byl již od 80. let 16. století využíván k plavení sáhového dřeva ze Sedloňova do Dobrušky, později až do Opočna. Podle starých záznamů se dřevo plavilo až do konce 19. století. Samo plavení bylo organizačně složitou akcí. Sotva začátkem zimy napadlo alespoň 30 cm sněhu, začalo se dřevo nařezané na sáhové kusy (1,77 metru) svážet na saních z hor na složiště v Sedloňově. Za jarního tání, když se dostatečně zvýšil průtok Zlatého potoka, nastoupili poddaní z okolí v čele s rychtáři na plnění své robotní povinnosti. Část z nich házela polena do vody, další se rozestavili po březích a dlouhými holemi postrkovali do proudu polena uvízlá za balvany nebo za břeh.

Trasa ze Sedloňova do Dobrušky byla rozdělena na dvě části. Zhruba uprostřed, u osady Žákovec, stály v korytě hrable a zachycovaly dřevo. Zde byl jeho sklad. Totéž se dělo i v druhé části. Zde plavení dřeva obsluhovali již poddaní z podhůří. V horním úseku činil výškový rozdíl 200 metrů, v dolním 140 metrů. Z Dobrušky, kde se dřevo skládalo na břeh, se pak povozy rozváželo dále ke spotřebě. Od roku 1705, kdy byl prohlouben a rozšířen mlýnský náhon od Chábor k podchlumskému mlýnu, se dřevo plavilo i do Opočna.


Zpět - Back - Züruck