Společné pojmenování osad a obcí v údolí Divoké Orlice na českopolské hranici.

Trčkov

Trčkov

Trčkov (Trschkadorf) - pohraniční samoty (735 m). Bývalá osada převážně chalupníků (dřevorubců) se připomíná r. 1790. V roce 1913 je zde uváděno 527 Němců, 1 Čech.

Díky odlehlosti a relativní opuštěnosti se v okolí zachovalo množství původních ekosystémů:

Lesní porosty pod silnicí Šerlich - Orlické Záhoří na severovýchodním zlomovém svahu Orlických hor směrem ke státní hranici s Polskem tvoří národní přírodní rezervaci "Trčkov". Jedná se o poměrně rozlehlý (65 ha + 23 ha ochranného pásma) a velmi hodnotný zbytek přirozeného lesního porostu na východním svahu hlavního hřebene Orlických hor v nadmořské výšce 760 - 920 m n.m. V rezervaci převládá lesní typ jedlové bučiny s výskytem původního buku, jedle i smrku. Porosty jsou skryty za hřbetem a chráněny do určité míry před vlivem kyselých mlh a dešťů. Díky tomu se zachovaly v relativně dobrém stavu, jejich stáří je více než 150 let. Z hlediska fauny bezobratlých patří NPR Trčkov k nejvýznamnějším lokalitám v OH. Rezervace byla vyhlášena v r. 1982.

Trčkovská louka

Další rezervace "Trčkovská louka" poblíž hájovny v Zadním Trčkově patří k posledním zbytkům vegetačně bohatých polokulturních lučin, které nebyly dosud meliorovány. Je zde zjištěno asi 200 druhů vyšších rostlin, mimo jiné starček potoční, prstnatec májový, upolín evropský atd. Byl zde nalezen i koprníček bezobalný, karpatský migrant, který má v Orlických horách hranici svého celosvětového rozšíření. Rezervace o výměře 12,82 ha, včetně ochranného pásma, ležící v nadmořské výšce 740 - 760 m byla vyhlášena v roce 1982. Rozptýlená zeleň je vhodným biotopem pro některé druhy ptactva.

Asi 1 km severně od výše zmíněné hájovny v Trčkově se nachází přírodní památka "Velká louka" - jedna z posledních rašelinných luk v Orlických horách, která unikla odvodnění lesních půd, prováděných v této oblasti v 70. letech 20. století. Je významnou botanickou a entomologickou lokalitou a jedním z posledních útočišť ohrožených druhů rostlin a živočichů. Výměra 2,34 ha, nadm. výška 740 - 758 m, vyhlášena 1982.

Ještě více severně od Trčkova u státní hranice s Polskem leží při Černém potoce přírodní rezervace "Hraniční louka" - polokulturní rašelinná louka s bohatou bylinnou skladbou a rozptýlenou zelení. Z fauny je zde velmi vzácný pavouk Alopecosa pinetorum, který byl v ČR poprvé nalezen koncem 80. let 20. století na rašeliništích v Jeseníkách, následně také v Jizerských horách a v Krkonoších. Nález v OH doplnil prázdné místo v řetězci jeho nalezišť v severních pohraničních horách ČR. Výměra 8,85 ha, nadm. výška 726 - 784 m, vyhlášena 1982.

(Informace čerpány především z knihy Heleny Faltysové: Chráněná území ČR - Královéhradecko; Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, EkoCentrum Brno 2002, str. 274 - 316.)

	(Foto: Ceskatelevize.cz)

Na internetu lze shlédnout hodinový dokument Mariána Poláka "Živý obraz lepšího světa" o Trčkově a o jeho jediném obyvateli - dosti svérázném panu Mertlíkovi. Více informací na stránkách Ceskatelevize.cz: Na samotě v zapomenutém koutě Orlických hor žije více než čtyřicet let tajemný muž. Nikdo přesně neví, co ho do drsné hornaté krajiny česko-polského pomezí přivedlo, ani proč se rozhodl pro život v ústraní. Málokomu se ho podaří spatřit či se s ním dát do řeči. Pan Mertlík lidi nevyhledává, společnost mu dělá pouze stádo ovcí, kočky, rozhlasový přijímač a především příroda. O jeho znalostech přírodních dějů i praktické péči o okolní krajinu hovoří místní ochranáři s obdivem a uznáním. Režiséru Mariánu Polákovi se po několikaletém pravidelném navštěvování podařilo získat souhlas pana Mertlíka s natáčením dokumentárního filmu. Materiál, který vznikal během následujícího půldruhého roku, se stal základem neobyčejného filmového portrétu. Živý obraz lepšího světa nám nepřibližuje pouze jeden nezvyklý lidský osud, ale je rovněž pozoruhodnou výpovědí o sepětí člověka s přírodou, přežívání v syrových horských podmínkách a o paměti míst, která by bez lidí, jako je pan Mertlík, zůstala navždy zapomenuta.

Bedřichovka

Polská Lasówka (Kaiserswalde)

Bedřichovka (Friedrichswald) - původní horská osada (745m) vznikla z osídlení kolem sklářské hutě, kterou zde vybudoval roku 1614 sklář Johann Friedrich. Friedrichové byla proslulá a rozvětvená sklářská rodina, která měla své hutě v Čechách a ve Slezsku. Kolem roku 1700 tehdejší majitel sklárny přenesl výrobu skla do levobřežní vsi Kaiserswalde (dnešní polská Lasówka), kde sklárna s vynikajícími výsledky pracovala až do roku 1945.

Polokulturní horské louky v nivě Divoké Orlice, které zde zbyly po velkoplošných melioracích koncem 70. let, byly v r. 1982 vyhlášeny přírodní rezervací "Bedřichovka". Jedná se o bohaté naleziště vzácných a chráněných druhů rostlin - bledule jarní, prstnatec májový, pcháč různolistý, starček potoční, upolín nejvyšší, kozlík dvoudomý a další. Rezervace se nachází mezi silnicí Trčkov - Bedřichovka a státní hranicí s Polskem v nadmořské výšce 692 - 725 m. Rozloha činí 11,93 ha včetně ochranného pásma.

Zelenka

Zelenka (Grünborn) - založena roku 1613 Benjaminem z Vlkánova jako chalupnická ves, jejíž první obyvatelé si získávali obživu prací pro blízké sklárny, prací v lese a na neúrodných polích.

Pohled na Grünborn (dnes Zelenka) z německého území. Rok odeslání 1917. (H)	Gebirgsbaude v Grünbornu, pravděpodobně rok 1899. (H)

Jadrná

Jadrná (Kerndorf) - poprvé se připomíná roku 1613, i když její vznik lze pravděpodobně posunout ještě hlouběji do minulosti. Vyrostla v souvislosti s dálkovou dřevoplavbou po Orlici do Labe a dál ke Kolínu.

Kunštát

Kostel sv. Jana Křtitele

Pohled na kruchtu

Kunštát (Kronstadt) - ves (680 m), jejíž vznik se klade přibližně do let 1590 - 1600 a je spojen s působením německých dřevařů. V údolí Divoké Orlice to bylo prý nejživější místo. Na hřbitově pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1754 - 63, kterému předcházel kostel dřevěný, uváděný už v roce 1612.

"Městečko Kunštát (871 Němců, 5 Čechů) - hlavní sídlo škatulářství, zimního to zaměstnání obyvatel v údolí Orlice. Vápencové lomy. Pomník císaře Josefa II., který tu r. 1779 kosil oves. Lékař. Finanční stráž. Hostinec: Rotterův, dobrý a velmi navštěvovaný; Taslerův "Zum Felsenkeller" rovněž. V obou umějí česky."(Tolik Chyského průvodce z roku 1913; z téhož průvodce jsou i údaje pro Trčkov.)

I v současné době je Kunštát pomyslným centrem osad a obcí tvořících Orlické Záhoří. Je zde mimo jiné pošta a obchod, hned vedle hotel Kunštát (otevřeno už před polednem). Restauraci Orlický dvůr naleznete o pár metrů dále za kostelem (... bohužel Orlický dvůr 25.1.2003 vyhořel, popelem lehla historická přední dřevěná část ... článek z MF Dnes zde, fotografie ze zásahu hasičů naleznete na stránkách Sboru dobrovolných hasičů - Slatina nad Zdobnicí.).

V souvislosti s výstavbou hraničního přechodu v Orlickém Záhoří se prováděla od listopadu 2002 rekonstrukce silnice II/311 Šerlich - Neratov. V následujících letech byla silnice rekonstruována dále do Bartošovic, do Rokytnice a přes Zemskou bránu do Českých Petrovic. Ke stavbě došlo na základě inciativy Euroregionu Glacensis, mj. z prostředků fondu Phare EU.

Starý most přes Divokou Orlici, za ním kostel v polských Mostowicích

Přímo v Orlickém Záhoří (Kunštátě) byl na místě starého klenutého mostu přes Divokou Orlici vybudován most nový, železobetonový o dvou polích a délce přemostění 31 m.

Hraniční silniční přechod Orlické Záhoří - Mostowice byl otevřen 16.8.2005. Pro automobily platí omezení do 3,5 tuny.

www.orlickezahori.eu - stránky o Orlickém Záhoří, zajímavé jsou například historické pohlednice (oddíl Fotogalerie - Historické foto)

Články o Orlickém Záhoří v tisku:
V Záhoří ocenili skláře Preisslera - 4.10.2006 MF Dnes
Orlické hory se dočkaly otevření přechodu - 18.8.2005 MF Dnes
Odříznuti od světa? Zvykli si - 2.2.2005 MF Dnes
Chřástalové mají své ptačí území - 22.5.2004 MF Dnes

Údaje ze stránek Povodí Labe - www.pla.cz:
Srážkoměrná stanice v Záhoří - srážky, aktuální teplota vzduchu
Průtok a stav Divoké Orlice v Záhoří - výška hladiny, průtok

Podzimní fotografie kostela sv. Jana Křtitele a hřbitova, který jej obklopuje
Dobové pohlednice Orlického Záhoří (Jadrná, Zelenka, Kunštát)
Fotografie z Orlického Záhoří a okolí

Ke kunštátskému hřbitovu se váže pověst o umrlčí lebce, kterou si z kostnice "vypůjčil" mladý Schreiber, náruživý hráč v loterii z jedné osady severně od Kunštátu. Lebku uschoval doma na půdě, což mu mělo přinést štěstí do hry. V noci však celé stavení probudil rachot koulející se lebky dolů po schodech. Schreiber lebku ihned odnesl zpátky do Kunštátu, když se však vrátil domů, umrlčí hlava se na něj opět šklebila z lavice u kamen. Starý Schreiber ji proto zkusil odnést i s kusem lavice, vedlo se mu ale stejně jako synovi. Natrvalo ji mohl odnést zpět do kostnice až přivolaný kněz poté, co udělal nad lebkou křížek. Než opustila stavení Schreiberů prohodila: "Kdyby to bývala hlava mého bratra, to byste teprve něco zažili!"

Z kunštátského hřbitova se prý dodnes ozývá sténání a šeptání. To naříkají duše těch, jejichž lebky někdo podobným způsobem používal jako talisman při loterii. (Pověst uvedena v knize Grossmutter erzählt z roku 1940, jejíž převyprávěný překlad vyšel v knize Evy Koudelkové - Babiččina vyprávění - viz odkaz)

Taslerův hostinec "Zum Felsenkeller". Rok 1937. (H)	Pohlednice odeslaná ve 30. letech. (H)
Pohlednice z 60. let. Nahoře celkový pohled na Orlické Záhoří (Jadrná a Kunštát), dole kostel sv. Jana Křtitele, vpravo Bedřichovka a dole restaurace Orlický dvůr	Celkový pohled na Jadrnou a Kunštát, pohlednice z 60. let

Pohled od kostela směrem na Bartošovice, vlevo je budova základní a mateřské školy.	Kunštát s kostelem sv. Jana Křtitele z polské strany.

Černá voda

Černá voda

Černá Voda (Schwarzwasser) - založena kolem roku 1700 v souvislosti se vznikem sklárny. Sklářská hut' se rozkládala na západním okraji obce při potoce u bývalého kolovratského loveckého zámečku a její činnost připomíná les nesoucí pojmenování "Glashüttenwald" (Na sklárně). Díky její existenci se rozrostla nejen ves Schwarzwasser, ale i sousední Neudorf (Nová Ves).

Použity informace z práce J. Šůly: Počátky osídlení horního toku Divoké Orlice, část 1. (sborník Panorama 8, vydavatelství SEN Dobré, 2000)